Krejčovství Liberec - Blanka Lachmanová

Zakázkové krejčovství Lachmanová

Historie krejčovského řemesla

Nahlédněte do historie krejčovského řemesla..

 

Od pradávna se lidé museli oblékat a svůj oděv si vyráběli zpočátku sami na sebe.Někdo byl více zručný a proto se časem vypracoval a  mohl se věnovat zhotovování ošacení pro ostatní lidi.

 

Ve středověku se zhotovovaly oděvy ručně,používala se jen jehla a nit a díly oděvů se spojovaly i pomocí opasků a spon .Šikovnost a vynalézavost dávných krejčích byla neuvěřitelná.Dokázali v následujících obdobích vytvářet pravé oděvní skvosty.

 

V období gotiky byly střihy velice jednoduché a šití nebylo tak náročné.Dřívější švadleny a krejčí měly nelehkou práci.Podmínky ,ve kterých pracovali ,byly opravdu nevlídné i přes to museli odevzdat dobrou práci,aby za ni dostali nějakou almužnu na živobití.

 

Postupem doby,kdy se rozvíjel obchod s látkami a s dalším zbožím, se krejčovské řemeslo rychle rozvíjelo a specializovala se jeho odvětví.Začínali pracovat krejčí,kteří měli povolení vyrábět šaty,korzety.Jiní směli šít jen pánské oděvy nebo pláště.Někdo zhotovoval čapky a jiné pokrývky hlavy.Další šili kožešinové oděvy.

 

Drahé a nákladné oděvy si mohli dovolit jen zámožní šlechtici  nebo obchodníci.

Již v renesanci,kdy nastal úplný rozkvět tohoto řemesla ,byl počet krejčích stále omezený,i přesto urození pánové a dámy měli svého osobního krejčího,který pro ně vyráběl jejich šaty.

Začínali se objevovat již první vyhlášení krejčí,kteří byly velice dovední a jejich um neměl obdoby.Proto byli vyhledáváni a zváni ke dvoru a zde vytvářeli nádherné bohatě zdobené oděvy.Dokázali velice dobře nastříhat  a vyzkoušet oděv.Nesměli mít však v dílně ušito víc, jak dvoje šaty,které mohli prodat.

 

Od poslední třetiny 17.století začínají vznikat cechy krejčích,kteří se specializují na šití mužských oděvů.Dochází k tomu v době,kdy mužské oblečení do jisté míry ustupuje od nemírné okázalosti.

 

Francouzské manufaktury začínají vyrábět také vedle hedvábí,kvalitní sukno a samety tmavých barev,jen střídmě zdobených výšivkou.

 

Začínají vycházet první módní listy.

 

Existuje i řada dokladů o kvetoucích řemeslech,souvisejícich s módou,především krejčích a kožešníků.Ti ,zejména v Praze,důsledně hájili svá práva a dbali na kvalitu své práce.

 

Pro řemeslo krejčovské stojí za zmínku ustanovení cechovních artikulů z roku 1740 ,vydaných staroměstským cechem v Praze, v jehož dvanáctém bodě se udává rozsah prací,které musí předvést každý,kdo se chce stát mistrem.

 

12...

Kdo  chce býti mistrem ,musí vypracovati mistrovský kus.

1. Ornát

2. mužský kabát

3.cisterciácký hábit

4.jezuitskou hazuku

5.dva pláště

6.norberčickýformanský oděv

7.švýcarskou kamizolu

8.švýcarské vojenské spodky

9.plášť pánský

10.kroj dle nynější mody

11.ženský dlouhý kroj ,šněrovačkou spjatý

12.ženský karsetel-živůtek

 

Zkoušenec musí dokázat říci kolik loket látky je potřeba na ušití daného oděvu.Křídou pak na tabuli před mistry střih vlasní rukou rýsovati a zhotoviti povinen jest a zhotovené kusy v přítomnosti pánů starších  a též komisařů a inspektora ukázati musí ,zda-li náležitě a správně postaveny a udělány jsou.Když vše k spokojenosti zhotoví ,mistři k tomu určení,mu dosvědčí ,že on to svojí vlastní rukou pracoval.Pokud však neostojí ,tak mu mistři doporučí,má jíti dál vandrem,aby se řemeslu lépe přiučil.

 

Vznikají také první manufaktury bez většího úspěchu ,ale postupně přecejen vytvářejí pevný základ budoucí průmyslové výroby.

 

Nejstarší dochovaný popis šicího stroje pochází z doby kolem poloviny 18.století.S ním bylo možné šít stehem,podobným stehu stehovacímu-přednímu.Jeho vynálezcem z roku 1755 je označován Němec Weisenthal.

Někoik let po tom,sestrojil Angličan Thomas Saint stroj,který šil řetízkovým stehem.

Kolem roku 1800 sestavil Německý vynálezce Baltazar Krems z Mayen v Porýní, opravdu dokonalý šicí stroj pro řetízkový steh.Nejcenější byla na něm jehla s ouškem ve špičce.To umožnilo později vynálezu stroje s dvojitým prošívacím stehem.

 

 

Oděv  i v této dávné době je velice nákladnou součástí společenského života a vypovídá nejspolehlivěji o postavení nositele.